Vliv těžby ropy na životní prostředí

Zemská kůra je zdrojem pevných, kapalných a plynných nerostných surovin. Jejich těžby má značný vliv na krajinu a životní prostředí. Na zemský povrch a do oběhu v krajinné sféře se těžbou nerostných surovin dostávají prvky a sloučeniny, které se tam normálně vůbec nevyskytují nebo tam bývají v mnohem menších koncentracích.

Vliv hluku

Zdrojem hluku jsou: vrtná souprava (při vrtání vrtů), doprava ropy a provoz kogeneračních jednotek. Okamžitá krátkodobá akustická hladina hluku všech agregátů na soupravě se pohybuje kolem 80 dB, ve vzdálenosti 50 m klesá na 65 dB. Měřením hluku 5 m od kogenerační jednotky byla zjištěna akustická hladina hluku ve výši 77,1 dB. Frekvence dopravy na vrt je poměrně nízká a nepředstavuje větší hlukové zatížení okolí.

Vliv na podzemní a povrchovou vodu

Vliv na kvalitu vody se může projevit při vrtání vrtů ztrátou výplachu do hornivého prostředí. Vliv na kvalitu vody se může rovněž projevit při průsaku znečištěné vody z povrchu vrtného pracoviště.
Obvykle nemůže mít vliv na využívané vodní zdroje a potenciální vodní zdroje. Samotné akumulace ropy a plynu jsou vlastně ložiskové pasti, které po dostatečně dlouhou dobu (řádů miliónu let) prokázaly, že nekomunikují s jinými kolektory. Jinak by totiž ropa a plyn migrovaly a nedošlo by k vytvoření ložiska. Negativní vliv na režim mělké podpovrchové vody je rovněž vyloučen technickým opatřením hermetičností těžebních vrtů a dále vodohospodářským zabezpečením nadzemního zařízení a důrazem na dodržování předpisů o ochraně vod.
Vliv těžby ropy a plynu na podzemní a povrchovou vodu se jeví jako málo významný, ovšem v případě havárie na vrtu může být již velmi významný.
Ke znečištění povrchových vod a okolní půdy může dojít v případě, že plošina je nevyspádovaná, izolovaná fólií splachové vody nejsou zachyceny v jímkách

Vliv na půdu

Materiál použitý na podsyp plošin prokázal mnohdy negativní výluhové vlastnosti, které mohou ovlivnit kvalitu půdy a podzemní vody.

Vliv na faunu a flóru

Vliv provozu na vrtech spočívající zejména ve zvýšené frekvenci dopravy a práci na lokalitách vrtů v denní dobu (hluk, plynné a prašné emise) může mírně narušit migraci živočichů v denní dobu. Časově a plošně omezený vliv využívání ložiska obvykle nemá významné a nevratné následky na faunu a flóru a územní systém ekologické stability. Vlivy na faunu a floru a na prvky územního systému stability jsou obvykle nevýznamné a vratné.

Vliv na geologii a hydrogeologii

Těžbou ropy a plynu dochází ke změně zásob nerostných surovin. Na geologický systém však tato změna nemá prakticky žádný vliv. Pokles pružné energie horského masivu v hloubce se na povrchu neprojeví. Propojením rozdílných úrovní v ložisku rovněž nedochází ke vlivům na povrch a na oběh podzemních vod.

Vliv těžby

Ropa a zemní plyn jsou vynikající energetické suroviny a výchozí látky pro řadu chemických výrobků. Jejich těžba, výstavba potrubí, a doprava mohou mít nepřízniví vliv na životní prostředí. V současné době se rozvíjí geologický průzkum a těžba ropy v mělkých okrajových mořích. Při požárech a výbuších vrtných plošin, ale i při normálních těžebních operacích uniká do moře značné množství ropy. Dochází k tomu také při haváriích tankerů přepravující ropu. K uvolňování ropy dochází i při provozu jiných lodí (většina má naftový motor). Odhaduje se, že do moře ročně unikne 10 milionu tun ropy. Jedna tuna ropy stačí ke znečištění 6 -12 km2 hladiny oceánu. Již v roce 1975 pokrývala tenká vrstvička ropy asi pětinu plochy oceánů a moří. Tato vrstva snižuje vypařování mořské vody, a tím nepříznivě ovlivňuje výměnu tepla a vody mezi oceánem a pevninou. Omezuje také rozmnožování mořského planktonu, jehož rostlinná složka je významným producentem kyslíku (asi 30% světové produkce) a který je potravou většině mořských živočichů. Množství ropy a jiných nečistot již převyšuje samočisticí schopnost. Technickým i ekologickým problémem je také likvidace vysloužilých vrtných plošin. K únikům ropy dochází i na souši při přepravě ropy ropovody, železničními a automobilovými cisternami a při přečerpávání. Nepatrné množství ropy dokáže chuťově a pachově znehodnotit velké množství vody.

Vliv na ovzduší

Fosilní paliva jsou příkladem zásobních zdrojů. Spalováním fosilních paliv vzniká mimo jiné oxid uhličitý. Vzhledem k tomu, že tato forma uhlíku není přirozenou součástí biologického cyklu, obohacuje se atmosféra o další CO2, který v atmosféře setrvá až 100 let a který napomáhá globálnímu oteplování Země. Během spalování se dále uvolňují vázané látky jako síra a těžké kovy a zvyšuje se tak jejich množství v životním prostředí.
Vliv na ovzduší spočívá také v emisích při výstavbě (vrtání vrtů) a při dopravě ropy. Těžební vrty byly již realizovány v rámci průzkumu ložiska. Doprava ropy představuje při obvyklých výtěžnostech vrtů vcelku nepatrné navýšení dopravní frekvence. Při těžbě z vrtů může docházet k únikům z plynové pumpy a separátorů. Emise z těžby jsou odhadovány na 0,05%. Ztráty při přepravě plynu plynovody se odhadují na 0,02%. Využitím plynu k plynofikaci bude působit příznivě snížením imisních koncentrací prachu, CO a SO2.

Opatření a podmínky pro vyloučení nebo snížení nepříznivých vlivů těžby ropy
Stěžejní jsou opatření proti kontaminaci povrchové a podzemní vody a eliminace hluku. Následuje příklad možných opatření k ochraně před negativními vlivy těžby ropy a plynu.
Ochraně životního prostředí při těžbě (a to nejen ropy, ale i ostatních surovin) se věnuje i český zákoník. V částce 40 Sbírky zákonů byl 20. března letošního roku uveřejněn zákon č. 100/2001, o posuzování vlivů na životní prostředí, to je v oblasti posuzování vlivů staveb, činností, technologií těžby a úpravy nerostných surovin
Česká republika je podle dnešního britského deníku The Guardian na čtvrtém místě na světě v globálním přehledu péče o životní prostředí, který byl připraven pro letošní Světové ekonomické fórum v Davosu.. Na prvním místě je podle nich Nový Zéland, následuje Švédsko, Finsko, Česká republika a Velká Británie.

Použitá literatura

http://www.ceu.cz/eia/CASOPIS/1998/2/e-0203.htm
http://ekologie.xf.cz/temata/tezba/tezba.htm
http://www.esab.cz/index.asp?item=70499
http://natura.eri.cz/natura/2004/7/20040706.html
http://www.ceu.cz/eia/CASOPIS/2001/3/e-0301.html
http://www.radio.cz/cz/zpravy/75109
6.a, mendelovo gymnázium, (c) 2007